Splátkový kalendář: jak si ho udělat a stáhnout (zdarma, bez Excelu)

Splátkový kalendář je jednoduchá mapa, ve které vidíš, kdy a kolik v příštích měsících zaplatíš. Stačí zadat každý dluh, výši splátky a den splatnosti — a kalendář splátek na příštích 12 měsíců se spočítá sám, podle potřeby i s úrokem. Vygenerovaný přehled pak vytiskneš nebo uložíš jako PDF; celý výpočet běží jen ve tvém prohlížeči.

Kalendář splátek: zadej splátky a vyjede tabulka

Doplň své splátky. U každé stačí název, měsíční částka a den v měsíci, kdy je splatná. Když chceš vidět i klesající dluh, přidej zůstatek a roční úrok — nástroj pak každý měsíc připíše úrok a splátku nejdřív rozdelí na splacení úroku a zbytek na jistinu.

Tento nástroj potřebuje JavaScript — nevadí, pod ním najdeš hotový příklad kalendáře, podle kterého si vše spočítáš ručně nebo v tabulkovém procesoru.

Co má správný splátkový kalendář obsahovat

Dobý splátkový kalendář odpovídá na tři otázky: co dlužím, kolik a kdy. Chybí-li v přehledu byť jen jedna, začne se rozpadat. Do každého řádku si proto zapiš název dluhu nebo věřitele, zbývající jistinu, výši měsíční splátky, den splatnosti a případně roční úrok. Doplň i předpokládané datum poslední splátky a kolik už máš zaplaceno. U jistého přehledu se hodí i poznámka, zda jde o dluh s pevnou splátkou, nebo s proměnlivou. Právě tyto sloupce najdeš i v nástroji nahoře.

• Název a věřitel — aby byl řádek k rozpoznání i za půl roku.
• Zůstatek (jistina) — kolik dluhu ještě zbývá, nikoli kolik bylo půjčeno na začátku.
• Měsíční splátka — přesná částka, která odchází z účtu.
• Den splatnosti — rozhoduje o tom, v který měsíc se platba připlete.
• Roční úrok — nepovinný, ale díky němu uvidíš, jak rychle dluh reálně klesá.
• Stav — zda už je splaceno, aby ti položka zůstala v historii, ale nezatěžovala součty.

Hledáš-li „vzor splátkového kalendáře ke stažení“, potřebuješ hlavně tabulku, kterou můžeš vytisknout nebo poslat dál. Tlačítko „Vytisknout / Uložit PDF“ nad i pod tabulkou přesně tohle udělá — vygenerovaný přehled dostaneš do tisku a prohlížeč ho umí uložit jako PDF. Žádný formulář ani registrace, vše zůstává v tvém zařízení.

Kalendář, nebo tabulka s úrokem? Je v tom rozdíl

Klasický platební kalendář odpovídá na otázku „kdy co zaplatím“ — je to rozpis termínů a částek po měsících. Tabulka s úrokem odpovídá na jinou otázku: „kolik z té platby doopravdy odchází na dluh a kolik na úrok“. U dluhu, kde se úročí, totiž první měsíce tvoří velkou část splátky právě úrok. Zjednodušený model, který používá i nástroj nahoře, je takový: každý měsíc se spočítá úrok jako zůstatek krát roční sazba děleno dvanáctí, tento úrok se k dluhu připíše a splátka se nejdřív spotřebuje na jeho splacení. Až to, co zbyde, sníží jistinu.

Z toho plyne důležitá warning, kterou čistý kalendář neukáže: když je měsíční splátka nižší než měsíční úrok, dluh po splacení úroku vůbec neklesne — naopak poroste. Přesně proto má smysl mít u dražších dluhů sloupec se zůstatkem a úrokem. Naopak u nájmu, energie nebo pojištění, kde se nedluží, stačí obyčejný kalendář plateb bez úrokové tabulky. Nástroj obojí rozlišuje: řádku bez zůstatku se úrokové sloupce vynechají.

Kontrola kalendáře proti výpisku

Kalendář má cenu jen tehdy, sedí-li s realitou. Jednou za měsíc si vygenerovaný přehled polož vedle bankovního výpisu a zkontroluj tři věci. Zaprvé zda odešly přesně ty částky, které čekáš — odhalíš tak navýšení splátky, zdražení pojištění nebo zapomenutou platbu. Zadruhé zda nechybí nějaký termín, například roční poplatek, který v měsíčním rozpisu zmizí. Zatřetí zda se neplatí dvakrát — častá chyba, když máš stejnou službu na dvou kartách nebo zůstal aktivní starý trvalý příkaz. Pokud se reálná platba liší od kalendáře, uprav řádek a kalendář se přepočítá. U úvěru si občas ověř i stav jistiny ve výpisku nebo výročním vyúčtování, aby ti sloupec „Zbývá“ neodpadal.

Termín splatnosti padl na víkend nebo svátek

Kalendář splátek počítá s kalendářními dny, jenže banka v sobotu a svátek neprovede příkaz. Praxe je taková, že pokud den splatnosti připadne na den pracovního klidu, platí se obvykle buď předem v poslední předchozí pracovní den, nebo naopak v nejbližší následující pracovní den — záleží, co máš ve smlouvě nebo v podmínkách věřitele. Nejbezpečnější je nastavit si trvalý příkaz nebo platbu s předstihem, aby peníze dorazily dřív, než termín vyprší. Nástroj proto termíny padající na víkend a svátek označí hvězdičkou; přesný postup, jestli se platí předem, nebo dodatečně, si ověř ve smlouvě, protože se to mezi věřiteli liší. Kalendář sám o sobě žádnou pokutu neskuteční — ten ti jen pohlídá, na který den máš peníze připravit.

FAQ